Exkurze na skládku odpadů do Benátek nad Jizerou

Skládka Benátky nad Jizerou – AVE CZ – význam slova AVE – latinské slovo využívané Římany „sláva“, „buď vítán“ a nebo to také je zkratka Advertising value equipment – kolik jsme svými aktivitami ušetřili oproti placeným aktivitám. Tady bychom mohli říci, kolik se dá vydělat na něčem, co už nikdo nechce a zároveň tím minimalizovat dopad lidského konzumního chování. Tato společnost přepraví jen v ČR každý rok cca 20mil. tun odpadu.  

Na trhu působí od roku 1993. Stejně stará je i největší skládka ve Středočeském kraji skládka v Benátkách nad Jizerou. Těleso skládky má rozměr 27,5 ha a pravidelně se schvaluje její rozšiřování, které je s ohledem na enormní produkci odpadů nezbytná. Jen za rok 2021 bylo na skládku uloženo 250 tisíc tun odpadu. Auta, která na skládku přijíždí se zváží, totéž při odjezdu. Dle typu odpadu zaplatí za dovážený odpad. Za komunální a tříděný odpad zaplatí město, ze kterého byl odpad odvezen. Lidé někdy přivážejí sami odpad, který by mohl být vytříděn, pokud ho označí za směsný, pracovníci skládky nemají kapacitu dodatečně vytřídit. 

Skládka je uzavřené těleso se speciální izolační fólií, jak ze spodu, tak z vrchu. Speciálním systémem potrubí je ze skládky odváděná skládková voda, která se odvádí do rezervoáru – částečně se znovu využívá na ochlazování skládkového tělesa – to jsme viděli (tryskající voda na vrcholu skládky) a zbytek se odváží na vyčištění. 

Ze skládky jsou odváděny i plyny, jako je např. skleníkový plyn methan, který je využíván v kogenerační jednotce (v areálu), kde se z něj vyrábí jak teplo, kterým jsou vytápěny všechny haly a také elektrická energii a to v takovém množství, že je prodávána do elektrické sítě. 

Na skládce jsme viděli těžkou techniku tzv. kompaktory, které odpad udusávaly, aby se minimalizoval odnos odpadků větrem. Kolem kompaktoru létali racci, hledající zbytky potravin (biologické složky). Ale také hejno špačků. Část skládkového tělesa, po kterém jsme přicházeli, bylo již rekultivováno – tzn. uzavřená skládka se pokryje izolační folii, přes kterou se nasype zemina – vzniklá z bioodpadů a zatravní se, vysází se keře a stromy. 

Společnost AVE CZ platí za každou tunu materiálu uloženého na skládce 900 Kč   (z toho asi 600 Kč jde městu, zbytek Ministerstvu životního prostředí). 

Dle požadavků EU, které jsme přijali do naší legislativy, jsme povinni ukončit skládkování komunálního odpadu z domácností k roku 2030. Veškerý odpad, který nebude moci být zrecyklován, by měl být spálen. (Tam je omezení 25% max bude moci být spáleno k roku 2030) 

Budoucnost tak vidí, jak v běžných spalovnách, tak v zařízeních pro energetické využití tzv. ZEVO, které jsou pouze čtyři v ČR – v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově u Plzně. V jednání je výstavba páté v Počáplech u Mělníka. Současná kapacita ZEVO je spálení 750 tisíce tun  směsného odpadu ročně. (tato skládka by tak zaměstnala kapacitu ZEVO z 1/3. Skládek je v ČR kolem 180. (EU energetické zpracování odpadu nepodporuje, prioritou je třídění s ohledem na klimatickou krizi). 

Výmět- nadrcené plasty, které nebyly vytříděny se smíchají spolu s nadrceným dřevem. Vytvoří tuhé alternativní palivo (TAP). Palivo je páleno v cementárnách. Drtičku mají k dispozici pouze dva roky. Před dvěma lety tak 60 % nerecyklovatelného plastového odpadu bylo ukládáno pod zem. ( Když jsme viděli pracovnice na lince – asi mnohem víc) 

Plasty- velkým problémem je velké množství druhů plastů, uvádí se až 50.  Obalový plast je komodita, se kterou se obchoduje. Poptávka je pouze o PET lahve roztříděné dle barev. O tmavé láhve ale i fólie není zájem, jsou znehodnoceny barvivy. Na této skládce není ani velký odbyt polypropylenu a nulový zájem je o polystyren. Vše (plastové), co nemůže být recyklováno se rozdrtí na výmět a ta se ještě pomocí magnetů zbavuje kovových nečistot. Každá skládka má jiné odběratele recyklovaných materiálů– vše je otázka nabídky a poptávky v rámci EU. 

Třídící linka na plasty pojme ročně 7 tisíc tun plastu, z toho je recyklováno asi 40%. Linka běží 24 hodin a ve velmi nehygienických podmínkách zde pracují agenturní zaměstnankyně – Rumunky a Bulharky v osmihodinových směnách. Vytříděné plasty se lisují do kvádrů a takto je prodáváno odběratelům. Za dva roky bude linka nová, plně automatizovaná s čidly na různé druhy plastů. (v roce 2025 musí být vytříděno 60% materiálu).  

Společnost AVE vlastní společnost PETKA, která, mimo jiné, vyrábí z roztaveného granulátu preformy PET LAHVÍ. Slída na PETce tak prý není problém. Tím bývá pouze celo zabalené láhve, takovým obalem bývá nebezpečné PVC. Měsíčně firma zpracuje 550 tun slisovaných láhví. PET láhev může být recyklována  asi 15 krát. 

Dalším zařízením, se kterým jsme se seznámili,  byly věže na úpravu kontaminované zeminy či sutě. Vápnem se snižuje vyluhovatelnost nebezpečných látek a výsledný produkt se ukládá na skládku. 

Ukázali nám také sekci na meziuskladnění nebezpečných odpadů – např. syntetické nátěry, chemické látky, elektronika, lednice. Elektroniku si odváží společnosti specializující se na ekologickou likvidaci. Nebezpečný odpad je spalován ve spalovně nebezpečných odpadů, která je v Kralupech nad Vltavou. 

Otazníkem zůstává, zda máme plasty zbavovat nečistot. Společnost PETKA na svých stránkách od záměru čistit odrazuje. Levnější je vymýt na místě. Na skládce nám paní Váňová vysvětlila, že např. kelímek od jogurtu je recyklován, pokud je vymytý. Kontaminovaný nechají pracovnice ležet na páse.  

Andrea Čermáková