Zeměpis, který chutná: Deváťáci v předpřijímačkové hodině procestovali Česko s plnými talíři

Říká se, že láska prochází žaludkem. V devátém ročníku jsme se rozhodli, že totéž platí i o znalostech z oblasti hospodářství a reálií České republiky.

Místo listování v atlasech jsme tentokrát vsadili na smysly a uspořádali netradiční hodinu zeměpisu spojenou s velkou ochutnávkou regionálních produktů.

Nejprve mapa, potom vidlička

Cílem projektu nebylo jen se najíst, ale především si propojit konkrétní potraviny s místy jejich původu a pochopit, čím jsou jednotlivé kraje specifické. Žáci před každou ochutnávkou museli splnit „vstupní test“:

Identifikace produktu: Podle obalu či vzhledu určit, o co se jedná.
Lokalizace: Správně přiřadit produkt k jednomu ze 14 krajů ČR.
Hospodářské souvislosti: Vysvětlit, proč se danému výrobku daří právě tam (např. úrodná půda Polabí vs. pastviny v podhůří).

Od lázeňských oplatek po moravské klobásy

Stoly se prohýbaly pod vzorky z celé republiky. Žáci tak putovali po mapě velmi kreativně:

Karlovarský kraj: Reprezentovaly křehké lázeňské oplatky.
Pardubický kraj: Provoněl učebnu tradičním perníkem.
Olomoucký kraj: Prověřil odolnost nosů u proslulých tvarůžků.
Jihomoravský kraj: Nabídl hroznový mošt a debatu o vinařských oblastech.
Jihočeský kraj: Nechyběly rybí speciality a uzené sýry.

Proč učit zeměpis tímto způsobem?

Praktické poznávání pomáhá žákům lépe si zapamatovat hospodářské rozdělení naší země. Když si „zažijí“, že hořické trubičky patří do Královéhradeckého kraje a štramberské uši do Moravskoslezského, už si to s ničím nespletou. Navíc se v hodině otevřela důležitá témata – jako např. podpora lokálních výrobců, ekologie dopravy potravin a tradice našich předků.

Atmosféra byla skvělá, diskuse bouřlivé a na konci hodiny zbyla jen hromádka prázdných obalů a spousta nových znalostí. Ukázalo se, že i zeměpis může být neuvěřitelně pestrý a chutný!