Představujeme činnost asistenta pedagoga

Vážení rodiče,

tentokrát bychom Vám rádi představili pozici zřejmě mnohým Vám známou, přesto si možná dost dobře neumíte představit, jakou prací ASISTENT PEDAGOGA naplňuje svoji pracovní dobu. Pojďme tedy položit pár všetečných otázek jedné paní asistentce. 

Neradi bychom odkrývali podrobnosti týkající se asistovaných dětí, proto si dovolíme tentokrát jméno paní asistentky neuvést.

Jindřiško (jméno smyšleno), můžeš nám, prosím, ve stručnosti popsat svoji práci asistentky pedagoga?

Mojí pracovní náplní je spolupráce s asistovaným dítětem. Musím k tomu znát jeho potřeby, znalosti a dovednosti. Vědět, za jaké situace se mu dobře pracuje. Dovést ho k výsledku způsobem, aby si na něj přišel sám. Dopřát mu čas na řešení nebo vypracování úkolu.

Dále spolupráce s paní učitelkou. Ta spočívá v několika rovinách. Je to spolupráce na utváření pozitivního pracovního klimatu ve třídě, dále příprava běžného materiálu či pomůcek do hodin. Paní učitelka se zajímá o můj názor a často hovoříme o tom, jak udělat různé věci ku prospěchu dětí. Do práce asistentky také patří dozory na chodbách, pedagogické rady, školení atd.

Jakou roli sehráváš ve vztahu učitel - rodič?

Řekla bych, že doplňující a podporující. Jsem zvána na pravidelné schůzky s rodiči a paní učitelkou. Sejdeme se a hovoříme o tom, co se nám povedlo, domlouváme se na další spolupráci a na dalších krocích. Schůzky probíhají jednou za 4 až 6 týdnů. Dále běžná komunikace přes Bakaláře.  

Jaká specifika má dle Tvého pohledu práce asistenta pedagoga? Je to tzv. práce pro každého?

Asistent by měl být člověk, který stojí nohama pevně na zemi. Je vzdělaný v oblasti znevýhodnění svěřeného dítěte. Myslím, že by měl být empatický a zároveň by měl lpět na dodržování pravidel. Práce asistenta není jen o spolupráci s jedním či dvěma dětmi. Jde o nastavení a vytváření pozitivního pracovního klimatu ve třídě a o spolupráci s pedagogem. Asistent ve své práci musí odhlédnout od vlastní osoby, není tu prostor pro vlastní realizaci. Má být oporou dítěti a pravou rukou učiteli. Asistent si nesmí brát věci osobně, a to především u dětí agresivních či jinak těžko zvladatelných.

Práce asistenta je náročná také v tom, že zde není často vidět úspěch, nemůžete se otočit a říct: „To se povedlo.“. Často se stává, že dítě přijde po nemoci do školy - a začínáme úplně znova, a to nemusí být jen v oblasti intelektové, ale i sociální nebo hygienických návyků.

Asistent by měl být profesionál, každému asistentovi se lépe pracuje s jiným typem znevýhodnění. Situacím, které ve třídě vzniknou, by se neměl divit, ale optimálně je vyřešit. Asistent se také podílí na atmosféře ve třídě. Domnívám se, že klíčový je vztah učitel asistent. Pokud tohle funguje, dá se zvládnout vše.

Co Ti Tvá práce přináší a co Ti bere? Neboj se být konkrétní.

Radost z dílčích úspěchů, pokud se dítěti podaří zvládnout novou dovednost, naučí se něco nového nebo svého výsledku dosáhne samostatně. Někdy se dá za úspěch považovat jen běžné zvládnutí dne bez slz, stesků, pocitu, že nejsem dost rychlý nebo chytrý.

Samozřejmě záleží na typu znevýhodnění, ale měli bychom vést děti k samostatnosti, k sociálním dovednostem, k laskavosti, dodržování pravidel, týmovosti ale také ke kritickému myšlení.

Co mi bere sílu mohou být někteří rodiče, kteří mají pocit, že jsme služba pro jejich děti. Asistent je člověk, který chce svou práci odvádět na dobré úrovni a má k tomu potřebné vzdělání nebo školení. Přála bych si větší ochranu asistentů. Problém vidím např. v tom, že jsme součástí různých skupinek a vlastně dáváme lehce všanc své vlastní soukromí. Myslím, že bychom se měli více chránit.

Také bych si přála více sdílení informací s ostatními asistenty ve škole. Jsme příliš rozeseti po škole a předávání informací je tudíž velmi obtížné.

Práce asistenta na prvním a druhém stupni je odlišná. Na prvním stupni úzce spolupracujete s pedagogem i rodinou. Učitel s vámi běžně komunikuje, někdy se domlouváte na různých tématech, prostě cítíte zájem a můžete něčím přispět. Na druhém stupni to tak nevnímám. Je to dáno možná i tím, že samotní učitelé mají mnoho tříd, charakter práce je tedy naprosto odlišný.

Můžeš nám prozradit, proč sis vybrala právě toto zaměstnání??

Vybrala jsem si zaměstnání AP, protože jsem přesvědčená, že má smysl. Naše práce neplní titulní stranu našich školních webovek. Nicméně je důležitá, a to velmi! Každý z nás jsme jiný, ale můžeme spolupracovat, to bychom měli dětem klást na srdce. Můžeme dětem nabídnout jiný pohled na věc a říct jim, že nemusí být nejrychlejší ani bezchybní, ale že je důležité dojít do cíle po svých. Dobře odvedená práce je totiž kvalitní - a o to nám, myslím, jde. Nechceme každý rok znova záplatovat roztrhané silnice, chceme je přeci udělat jednou a pořádně a k tomu žádné dílčí záplatování nevede. Vést děti k samostatnosti a vlastní zodpovědnosti, nechválit je za každou cenu. Říci jim, že být jiný je v pořádku.

A závěrem tradiční osobní otázka - Prozraď nám za sebe 3 top věci týkající se práce školství a 3 tíživé věci, které možná ostatní neví, přesto se ke školství pojí. 

Jak jsem řekla, práce asistenta není samostatná a myslím, že spoustě z nás to nevyhovuje a hledají si možnost své realizace jinde. Asistentky se vzdělávají a samy si hledají kreativní možnost realizace. Většinou pak samy vedou kurzy zaměřené na oblast, která je zajímá. To je, myslím, zdravá kompenzace toho, co asistentská práce nenabízí.   

Tíživou otázkou je finanční stránka věci. Peněz opravdu není mnoho.

Náročné situace nám také v poslední době přináší agresivita dětí a vulgarismy. Práce s tímto fenoménem je velmi náročná a pro ženy opravdu těžká. I přes veškerá školení a doporučení není v našem naturelu pracovat přirozeně s agresivními dětmi. Asistentkami jsou většinou ženy a jejich náruč je většinou laskavá a chápající. Možná by zde zafungoval asistent – muž, ale to jsme asi zpět u otázky finanční a tam se na lepší časy neblýská. Nabízí se tady i otázka, kde končí inkluze?

Během dne ve třídě se dozvím, na co se děti těší, čeho se obávají, že mají nové štěně anebo, že se těší na víkend k babičce. Myslím, že tohle jsou asistentky pro naše děti, někdo, na koho se mohou obrátit, když si neví rady nebo nám chtějí něco sdělit.

Celkem nás je ve škole skoro tisíc, stovky dětí a asi sto dospělých. Jsme opravdu velká škola, kdo z nás by sám kolikrát nepotřeboval svého asistenta?